Při EAV diagnostice rozlišujeme lymfatický systém a lymfu. V lymfě se mimo popsaných látek nachází i T-lymfocyty a B-lymfocyty. Jejich kvalita hodně vypovídá o kvalitě buněčné imunity. Zvláštností lymfatického systému jsou mízní (lymfatické) uzliny. V krátkých intervalech jsou vložené mezi lymfatické cévy. Tvoří regionální seskupení, čímž chrání určitý region organismu, například hlavu, horní končetiny a podobně. Jsou to jakési filtry, které zachycují mikroorganismy, aby se nešířily v organismu a byly zlikvidovány. Mízní uzliny jsou místa, která snadno ztratí prostupnost pro lymfu. Stane se to díky mikroorganismům, toxickým látkám či nádorově zmnoženým lymfocytům. Lymfatické nádory, Hodgkinské a Non-hodgkinské lymfomy jsou samostatnou kapitolou, která souvisí s kostní dření, nikoliv s lymfatickým systémem. Nejčastější příčinou zhoršené prostupnosti jsou mikroorganismy.

Účinná kombinace

Lymfatický systém je uspořádaný síťovitě. Když se tedy ucpou některé uzliny, tak si lymfa najde cestu k odtoku. Často ovšem dochází ke stagnaci lymfy, hlavně v končetinách. Následuje lymfatický otok, který může dosáhnout gigantických rozměrů (tzv. sloní noha). Lymfatický systém také může být poškozený autoimunitní aktivitou.

Lymfatické cévy nemají vlastní svalový pohon. Spoléhají na stahy kosterního svalstva, tedy pohybové aktivity. Z hlediska pentagramu patří lymfatický systém do okruhu sleziny. Proto rádi kombinujeme preparáty Lymmex s Liencirkem. Jedná se o velmi účinnou kombinaci a věřím, že si ji řada terapeutů brzy oblíbí.